Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


vyuka:hypovolemicky_sok_2009

Hypovolemický šok se společně s kardiogenním a distribučním šokem řadí mezi takzvané cirkulační šoky. Cirkulační šok je stav organismu při kterém normální či dokonce zvýšený srdeční výdej nestačí k tomu, aby dokázal zásobovat všechny tkáně krví. Jednoduše lze hypovolemický šok definovat jako takový šokový stav, který vzniká nedostatečným objemem krve obíhající v krevním řečišti. Tento stav vede ke sníženému plnění srdce (komory) krví a tím k poklesu objemu krve vypuzené ze srdce do krevního oběhu při jednom stažení srdečního svalu a pokud tento stav není kompenzován zvýšenou tepovou frekvencí, má za následek pokles srdečního výdeje (množství krve přečerpané srdcem za jednotku času).

Hlavní příčiny hypovolemického šoku:

I) KRVÁCENÍ

1) Celkové příčiny

• Trauma

• Chirurgické zákroky

• Ruptura aneurysmatu

2) Sekvestrované příčiny

• Fraktura s hematomem

• Hemothorax

• Hemoperitoneum

3) Koagulační poruchy (hemofilie)

4) Antikoagulační nebo trombolytická terapie

II) ZTRÁTA TEKUTIN

1) Z kůže

• Rozsáhlé popáleniny nebo rozsáhlé kožní záněty (generalizovaná exfoliativní dermatitis)

2) Z GIT traktu

• Prolongované zvracení nebo průjmy mohou vést až k hypovolemickému šoku, zvláště u dětí a mladistvích

3) Z UG traktu

• Jako následek excesivní diurézy u pacientů s nekompenzovaným diabetes mellitus, diabetes insipidus, po uvolnění obstrukce, u onemocnění se ztrátou soli (insuficience kůry nadledvin), po podání diuretik

III) V DŮSKEDKU VNITŘNÍ SEKVESTRACE TEKUTIN = ztráta tekutin do intersticia nebo do tělesných dutin ( do třetího prostoru) se rozvíjí u pacientů:

1) Se sníženým onkotickým tlakem

• U chronického onemocnění jater

2) V důsledku zánětu

• Akutní pankreatitis

3) V důsledku abnormální těsnosti cév

• Angioedém

Hlavní obecnou příčinou vyvolání šoku z hypovolemie (hypo – nižší, volemie – objemový stav) je tedy jak vyplývá již z názvu zmenšení objemu tělesných tekutin, především krve. Rychlé zmenšení (cca. o 10%) není zpravidla provázené snížením srdečního indexu ani výraznou hypotenzí (hypotenze – nízký krevní tlak). K tomu dochází v důsledku aktivace kompenzačních mechanismů. Mezi ty hlavní mechanismy, které se snaží vyrovnat homeostatický stav patří aktivace sympato-adrenálního systému a i dalších neuro.humorálních mechanismů. Tyto mechanismy jsou schopné udržet dostatečný srdeční výdej a proto nehrozí, že by došlo k ohrožení orgánů v důsledky nedostatečného krevního zásobení 20 – 25 % - začínají selhávat kompenzační mechanismy (snížený CO i TK, zvýšené SRV, nárust laktátu) 40 % - těžká hypotenze hypoperfuze orgánů, trvá-li déle jak 2 hodiny, dochází k nevratnému poškození tkání (výrazný pokles CO i TK) Chronická ztráta je lépe tolerována, více se uplatní kompenzační mechanismy.

Akutní kompenzační mechamismy

1) VASOKONSTRIKCE - díky sympatiku, dojde ve velkých žilách k vasokonstrikce, čímž vyroste tlak srdce

2) ZVÝŠENÁ KONTRAKTILITA SRDCE

3) ZVÝŠENÍ SYSTÉMOVÉ REZISTENCE (odporu)

Tělo se snaží za každou cenu udžet tlak, i za cenu velmi sníženého průtoku krve méně „důležitých systémů“ (ledviny, splanchnická oblast…)

Léčba:

1. První pomoc

- 5T (teplo, ticho, tekutiny, tišení bolesti, transport)

2. Odborná pomoc

• Zastavit krvácení, znehybnit zlomeniny

• Zabezpečení základních životních funkcí

• Analgetická léčba

• Ošetření poranění

• Protišokové opatření

• Sledování pacienta

Dlouhou dobu se vedou diskuze o nejvhodnějších roztocích při ztrátách krve. Používají se koloidní (fyziologický roztok, Hartmanův roztok) a krystaloidní roztoky a krevní deriváty.

taktika_hrazeni_u_krevnich_ztrat.doc

Použitá literatura:

E. Nečas a spol.: Obecná patologická fyziologie. Karolinum. Praha 2006.

www.med.muni.cz/patfyz/pdf/vasku/cj/sokastres.pdf

www.zachranari.unas.cz/studium/sok_v_pnp.doc

www.stefajir.cz/files/Sok.ppt

www.zdravcentra.cz/cps/rde/xbcr/zc/Via_03_08.pdf

vyuka/hypovolemicky_sok_2009.txt · Poslední úprava: 2010/03/11 10:11 autor: kofranek