Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


tutorialy:zadavani_scenaru

Toto je starší verze dokumentu!


Pro scénáristy Atlasu fyziologie a patofyziologie

Jak zadávat jednotlivé klipy grafikům

Základem pro zadávání klipů grafikům by měl být kvalitně zpracovaný scénář. Přesto je třeba upozornit, že není většinou možné dát grafikům do ruky scénář a říci:„Kreslete.“

Důvodů je několik:

  • Grafici většinou neovládají dobře anatomii, buněčnou biologii, ani fyziologii. Popis animace, který se zdá scénáristovi lékaři naprosto srozumitelný jim tedy srozumitelný není.
  • Grafik má dobré estetické cítění co se týče výběru barev a celkové prostorové kompozice animace. Bez vysvětlení však neví, co může a co nemůže z estetických důvodů posunout, (že je např. třeba v buňce proximálního tubulu ledviny umístit Na+/K+ ATPázu na bazální stranu buňky) a kde může nebo naopak nemůže změnit barvu (např. že vazivo či šlachu je třeba kreslit žlutou nebo béžovou barvou).
  • Grafik sám také těžko určuje, jaký by měl být formát animace, což se obecně špatně určuje i scénáristovi. Proto je nejlepší, když formát vyplyne ze vzájemné diskuse při zadávání klipu, přesněji z toho, jaký má být charakter animace a kolik psaného textu se předpokládá, že bude na stránce. Pro Atlas byly až na výjimky určeny formáty tři:

o formát 400(šířka) x 550 (výška) pixelů je vhodný zejména v případech, kdy je účelné mít polovinu stránky jako text a druhou polovinu jako animaci.

o formát 550 x 550 pixelů odpovídá čtvercové animaci a úzkému sloupečku textu či popisků, většinou nalevo od animace.

o formát 800 (šířka) x 550 (výška) pixelů pro animace, které jsou podlouhlé a u kterých není jiného textu než popisků

  • Grafik přesně zná možnosti nástroje Flash, který používá (když nepočítáme programování klipů), zatímco scénárista je nezná. Je tedy účelné, když grafik v diskusi se scénáristou navrhne vylepšení, případně zjednodušení animace.

Zadávat klipy lze v zásadě třemi různými způsoby:

  1. Scénárista zadává klip přímo grafikovi. Tato možnost je nejrychlejší a pravděpodobně také nejlepší, neboť není potřeba prostředníka, který by dobře znal scénáristovy představy. Doporučujeme jej tedy vždy, když na něj scénárista má čas. Nevýhodou je, že scénárista nemusí dobře znát možnosti animace, popř. ani způsob komunikace s grafiky, jejichž medicínské představy jsou značně laické. Zadávání může být proto přítomen a pomáhat někdo z Laboratoře biokybernetiky (MUDr. Matoušek, MUDr. Kofránek, Mgr. Privitzer). Před zadáváním je nutno mít promyšlen typ animace (cyklická, sekvenční, interaktivní), u sekvenčních animací pořadí objevování se jednotlivých akcí (označeno čísly v náčrtku) a u interaktivních typ interaktivity (tlačítka, táhla na které animace reaguje buď změnou tvaru či dráhy, nebo změnou rychlosti). U modelů se obvykle využije ovládání animace přes táhla, na které se později „navěsí“ vlastní model. Tyto věci mají být popsány přímo ve scénáři.Dále je velmi žádoucí mít k dispozici náčrt jak vlastní, tak případně stažený z internetu popř. okopírovaný/přinesený v knize. Je dobré grafikovi vysvětlit jednoduchými slovy, o co se v animaci jedná, co chceme, aby student na základě animace pochopil, co je třeba dodržet a naopak v čem je mu nechána libovůle. Nezapomeňte grafikovi sdělit (pokud možno výstižné) jméno klipu, pod kterým Vám ho hotový předá. Jinak grafici musejí vymýšlet jména sami a často vytvoří kuriózní nic neříkající jména typu Modre_kulicky.fla
  2. Pokud scénárista nemá možnost se s grafiky setkat osobně, je možno si náčrtky animací připravit dopředu a prodiskutovat je se zadavateli z Laboratoře biokybernetiky ((MUDr. Matoušek, MUDr. Kofránek, Mgr. Privitzer, Mgr. Lábajová), kteří je pak zadají grafikům. V tomto případě je třeba propracovat scénář na návrhy animací mnohem pečlivěji, než v případě prvém. Zvláště zde! je třeba přinést kvalitní náčrtky/schémata ve kterých je zejména dobře vyznačeno (čísly), jaký děj následuje po jakém (sekvenční animace) nebo kde je jaká interaktivita a dobře vypracovaný scénář (kde je rovněž nutné přidat v mluveném slově očíslování, které odpovídá číslům na náčrtcích/schématech), aby pak při zadávání nevznikaly nejasnosti a situace typu „Jak to autor vlastně myslel?“.
  3. Nejvíce časově náročné a nejvíce náchylné k chybě je zadání na základě kvalitního náčrtku/schématu (např. v powerpointu – ale nejde o scénář!) a přesných popisků, jak má animace reagovat, jaký má mít formát, jaká má být sekvence akcí atp.

Při tvorbě klipu je dobré být s grafikem v kontaktu a vysvětlovat mu případné nejasnosti atd. I tak je však většinou nutné animaci alespoň jednou poopravovat (ať už v drobnostech či v zásadních věcech).

Rozhodně však platí: Čím intenzivnější kontakt s grafikem, který animaci zpracovává, tím lépe. Komunikace s grafikem a vůbec celá fáze tvorby „surového“ klipu končí v okamžiku, kdy je klip odevzdán zadavateli a schválen zadavatelem jako hotový a odborně vyhovující. Klip zároveň schvaluje někdo z vedoucích grafiků (a tvůrců jednotného designu Atlasu) jako vyhovující po výtvarné stránce.

tutorialy/zadavani_scenaru.1191858449.txt.gz · Poslední úprava: 2007/10/08 17:47 autor: jobdr