Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


dokumentace:ehealthulety

eHealth a eGovernment úlety - snahy o uplatnění informačních technologií ve zdravotnictví (a také jinde ve veřejné správě)

Mezi medicínou a matematikou

Každý tvůrčí člověk má nějakou vizi a nějaký cíl. Mým cílem bylo vytvořit tvůrčí dílnu, kde na společném díle spolupracují odborníci různých profesí - právě na styku nových profesí jsou totiž „nerozorané meze“ z nichž se dají vydolovat „zlaté valounky nových přístupů“. Pro vznik inovativních multioborových týmů jsou univerzity ideálním prostředím, protože nabízejí široký vějíř oborů. Je příznačné, že úspěšná inovativní centra vznikají právě na univerzitách, které obsahují jak klasicky univerzitní, tak i technické obory - jako příklad bych uvedl Stanfordovu univerzitu v USA nebo univerzitu v Lundu v jižním Švédsku. Proto má pro budoucnost velký význam spolupráce UK a ČVUT v Praze, stejně jako třeba spolupráce Masarykovy univerzity a VUT v Brně. Jedním z ostrůvků této spolupráce je i naše Laboratoř biokybernetiky, kterou jsem před léty založil a kde se nám podařilo soustředit odborníky z různých oblastí: lékaře, programátory, matematiky ale i výtvarníky (kteří se starají o vnější vzhled námi vytvářených interaktivních multimediálních výukových programů pro studenty medicíny).

Multioborové prostředí je i líhní nových nápadů, které by mohly zefektivnit řízení státu (eGovernment) i funkčnost systému zdravotnictví (eHealth). Naše laboratoř biokybernetiky se proto v minulosti mimo jiné věnovala i problematice eHealth v marné snaze přesvědčit politiky o efektivitě přínosu informatizace zdravotnictví pro jeho další rozvoj. Navrhli jsme i několik návrhů řešení, a až na jednu výjimku - Registr zdravotnických pracovníků - se nám nepodařilo prakticky nic realizovat.

Snahy o informační evangelizaci politiků

V roce 2003 jsme tehdejší ministryni zdravotnictví Marii Součkovou přesvědčili o výhodách, které by mohly informační technologie pro zdravotnictví přinést. Výsledek naší snahy byl prezentován na semináři MEDSOFT 2003: Co umožní uplatnění informačních technologií ve zdravotnictví - článek ze sborníku MEDSOFT 2003. prezentace pro přednášku.

Koncem roku 2003 se ve sněmovně rozhořel boj o zdravotní registry, které část poslanců (z obou stran politického spektra) navrhovala, pod rouškou ochrany osobních údajů, k praktické likvidaci - viz článek pro server Neviditelný pes. Přitom existovalo technické řešení tohoto problému. V laboratoři jsme rozpracovali návrh tohoto řešení - předali ho ministryni zdravotnictví, bohužel, otázka se natolik zpolitizovala, že k věcnému projednávání řešení nedošlo. Tehdejší vládní koalice spor o registry vyhrála, a potřeba tuto problematiku řešit se vytratila. Tak jsme alespoň návrh řešení tohoto technického problému přednesli na konferenci MEDNET v následujícím roce - viz:prezentace o návrhu řešení ochrany osobních dat ve zdravotnických registrech pro přednášku na konferenci MEDNET 2004.

Hic Rhodos-Hic Salta: reálné vytvoření jednoho ze zdravotnických registrů

Podle Aesopské bajky č. 203, se kdosi vychloubal neobyčejně smělým skokem, jejž provedl na ostrově Rhodu. Tu prý ho jeden z přítomných slovy: „Hic Rhodos-Hic Salta“ - „zde jest Rhodos, zde skákej!“ vyzval, aby pravdivost svého tvrzeni hned na místě skokem dokázal. Pravdivost tohoto latinského přísloví jsme si mohli na vlastní praxi ověřit v roce 2004, kdy jsme shodou okolností dostali možnost prakticky realizovat jeden ze zdravotnických registrů.

V dubnu 2004 jsme na Konferenci ministrů zdravotnictví zemí EU a zemí přistupujících zemí k Evropské unii (konané v Praze ve dnech 1. - 4. dubna 2004) vystoupili s přednáškou „European health care information and clearing centre“, kde jsme navrhovali vytvoření speciálního „Evropského zdravotnického a clearingového centra“, usnadňujícího komunikaci evropských zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven, které by podstatně přispělo ke zlepšení mobility pacientů a zdravotnických profesionálů. Viz Technet.cz a zvláštní kapitolu níže. V době konání tohoto setkání se na tehdejší ministryni zdravotnictví Marii Součkovou obrátili pracovníci oddělení informatiky, s tím, že dle schválené legislativy okamžikem vstupu do EU (květen 2004) bude nutno mít v ČR v provozu speciální webově dostupný registr, který by umožnil ověřit, zda nelékařský profesionál (sestra, zdravotnický laborant, inženýr, pracující ve zdravotnictví apod.) má příslušnou kvalifikaci. Bez funkčnosti tohoto zdravotnického registru prý hrozí možnost, že naše zdravotní sestry, pracující v rakouských či německých nemocnicích by nemohly být honorováni adekvátně jejich kvalifikaci. My jsme tenkrát nabídli, že jako pracoviště Univerzity Karlovy tento registr v neuvěřitelně krátké době navrhneme a naprogramujeme a to za tak nízkou cenu, na kterou nebude nutno vypisovat výběrové řízení - Součková na to přistoupila a my jsme to za pouhých 1 695 000 Kč v šibeničně krátkém termínu skutečně dokázali.

Za necelé tři týdny(!)jsme udělali analýzu a navrhli strukturu registru a vytvořili funkční vzorek pro pilotní provoz. Do konce roku 2004 byl registr zprovozněn do plného provozu. A dodnes tento registr zdravotnických pracovníků funguje. A podle informací Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, které tento registr obhospodařuje, je v něm nyní více než 130 tisíc registrovaných profesionálů. Vytvoření registru, a zejména rychlost jeho analýzy a následné počítačové implementace, bylo kladně hodnoceno zahraničními pracovníky v rámci twinningového projektu s Velkou Británií.

Vytvoření registru je i ukázkou uplatnění možností Univerzity Karlovy pro rychlé (a přitom relativně levné) řešení inovativních projektů v oblasti lékařské informatiky - vizzávěrečnou zprávu o výsledcích řešení Projektu registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnických povolání bez odborného dohledu.

Snahy o uplatnění informačních technologií v reformě zdravotnictví

V roce 2004 jsme se pokusili evangelizovat ministerstvo zdravotnictví s cílem uplatnit informační technologie v připravované reformě zdravotnictví - viz článek ze sborníku MEDSOFT 2004: Informační technologie v reformě zdravotnictví a prezentaci pro přednášku na konferenci MEDSOFT 2004.

Naše snaha byla úspěšná, zejména, když se ministrem zdravotnictví zdravotnictví stal Josef Kubinyi - i v době, kdy Špidlova vláda byla v demisi, snažil se dotáhnout neideologicky pojatý návrh koncepce reformy zdravotnictví, v níž informační technologie jsou jedním z důležitých nástrojů. prezentace o možnostech uplatnění informačních technologií v reformě zdravotnictví.

V létě 2004 jsme se v laboratoři podíleli na tvorbě této neideologicky pojaté koncepce se snahou o systémový přístup k řešení problémů - výsledek Kubinyiho návrh reformy zdravotnictví byl prezentován na tiskové konferenci… a Kubinyi si popudil proti sobě některých příliš levicově naladěných členů ČSSD. Usnesením Ústředního výboru ČSSD byl dokonce uznán jako hlavní viník prohry sociální demokracie ve volbách do Evropského parlamentu… (formálně za to, že obvinil bývalou ministryni Součkovou…) … a Jožka Kubinyi díky tomu může ještě udělat velký kus práce v medicíně, kam se zpátky vrátil z politiky (kdyby v ní zůstal déle, ohrozil by tím svou základní odbornost).

Byla to možná zbytečná práce, ale v laboratoři jsme se tím náramně intelektuálně bavili - a snad některé naše nápady se mohou někomu dalšímu, kdo bude muset systémově řešit problematiku zdravotnictví. Publikovali jsme proto společně ještě jeden článek o koncepci zdravotnictví na webovém serveru Neviditelný pes a přednášeli o tom na odborné m fóru (např. konferenci MEDSOFT).

V dubnu roku 2004 pořádalo ministerstvo zdravotnictví setkání ministrů zdravotnictví některých států EU a přistupujících států do EU. My jsme ta tomto setkání deklarovali návrh na vytvoření Evropského zdravotnického informačního a clearingového centra (EZICC) pro řešení problematiky interoperability systémů zdravotnictví mezi jednotlivými státy EU (zejména pro řešení možnosti operativního a rychlého proplácení úhrad zdravotní péče mezi jednotlivými státy EU). Návrh byl překvapivě velmi příznivě přijat a stal se součástí Pražské deklarace z této konference.

My jsme pak tento návrh dále v rámci výzkumného grantu řešeného na fakultě rozpracovávali do pilotního projektu (stručná informace o projektu EZICC v českém jazyce a v anglickém jazyce, prezentace přednášky o projektu). S návrhem vytvoření pilotního projektu jsme intenzívně objížděli některé státy EU a připravovali jeho konkrétní realizaci a jednali o možnostech financování - viz například návrh rozčlenění jednotlivých etap pilotního projektu.

V té době jsme se ovšem setkali s českou „politickou realitou“ - projekt byl natolik perspektivní, že se o něj začaly zajímat i některé firmy a lobistické skupiny. Řešitel projektu - Jiří Kofránek - upadl „v nemilost“ protože nepřijímal s nadšením koncepci papírových zdravotních knížek a některé další nápady nové ministryně zdravotnictví Milady Emmerové.

Řízení projektu pak převzali jiní lidé a Univerzita Karlova, na které projekt vznikl, byla z přípravy projektu vyřazena. Došlo dokonce i ke kuriózním situacím, kdy jeden z externích řešitelů původního grantového projektu EZICC vzal elektronickou verzi výzkumné zprávy o řešení projektu, v níž přepsal hlavičku a jal se vydávat za autora projektu - tento materiál byl předkládán na předsednictvu vlády (skuteční autoři se o tom dozvěděli oklikou, přes jednoho z poradců předsedy vlády). Na ministerstvu zdravotnictví se o projekt údajně zajímaly dvě konkurenční lobistické skupiny - výsledek ovšem byl takový, že v přípravě a zajištění pilotního mezinárodního projektu byla zanedbána odbornost a příprava projektu se po nástupu nového ministra zdravotnictví Davida Ratha zcela zastavila.

Nicméně interoperabilita zdravotnických informačních systémů uvnitř a mezi jednotlivými státy EU je klíčovým tématem rozvoje zdravotnictví a můžeme jen doufat, že Česká Republika se do řešení této problematiky aktivně zapojí. Pro rozvoj oboru Lékařské informatiky by bylo oboustranně přínosné, kdyby se na něm v budoucnu podílely jak komerční firmy, tak i odborníci z českých vysokých škol a kdyby to neskončila tak jako náš pokus s EZICC.

Čipová karta místo technického průkazu k vozidlu - jeden z dalších (zatím) promarněných "ne-eHealth" nápadů

Uplatnění výhod, které mohou přinést nové koncepce uplatnění informačních technologií ve správě státu, předpokládá, že se o těchto inovačních koncepcích podaří přesvědčit ty, kteří správu státu mají na starosti - tj. vládnoucí exekutivu. Není to jednoduché, a často to naráží na lobistické zájmy dodavatelů stávajících technologií. Jedním z inovativních nápadů, které by mohly přispět ke snížení krádeží motorových vozidel, by bylo nahrazení papírových dokladů k vozidlu (technických průkazů) čipovými kartami.

Nahrazení papírových dokumentů čipovou kartou není ani zdaleka jen technický problém. Předpokládá to nově legislativně i organizačně vyřešit i celý systém registrace a evidence motorových vozidel. Přitom je třeba mít na paměti, že krádeže aut jsou často doménou organizovaného zločinu a proto celý systém pořizování registračních záznamů a vydávání čipových karet musí zabezpečit takové kontrolní mechanismy, aby se zabránilo zneužití systému v případě, že do zločinného spolčení bude zatažen úředník vydávající elektronické identifikátory. Pak by totiž mohlo dojít k tomu, že kradené auto by bylo znovu zařazeno do provozu pod falešnou identitou, která by ale byla systémem elektronicky podpořena.

Navrhli jsme řešení, které možnost vytvoření falešné identity podstatně omezí. Když jsme se to ale snažili prosazovat za vlády Miloše Zemana, narazili jsme na zájmy některých lobistů, kteří na hraničních přechodech prosadili zavádění drahého systému rozpoznávání barvy a typu automobilu, přečtení jeho registrační značky a porovnání s databází motorových vozidel - tento systém se dal snadno ošálit tím, že na provážené kradené vozidlo se dala registrační značka jiného vozilda stejného typu a barvy.

Za další, tentokrát Špidlovy vlády jsme se s naším nápadem přihlásili se jako konsorcium Univerzity, ČVUT a dvou firem do soutěže na Ministerstvu dopravy ve výzkumu a vývoji v rámci Národního programu výzkumu 2004-2009, kde zavedení elektronických identifikátorů bylo jedním z navrhovaných témat. Samozřejmě jsme to nedostali. Ne však kvůli technickým námitkám – tam jsme byly jedničky, ale, jak nám vysvětlil odpovědný pracovník: „jsme malá země, nemůžeme vymýšlet něco dříve než EU, nebo dříve než velké státy EU, musíme být při zemi. Počkáme, až to udělají v Německu a pak koupíme licenci…“

Takže jediným výsledkem je pár článků v odborném tisku, - např. článek v časopise Professional Computing vol. 5, č. 1, 2004, str. 32-34, udělený patent na Úřadu průmyslového vlastnictvía spousta ztraceného času….

Publish and Finish

Naše zkušenosti s „úletem“ naší biokybernetické laboratoře od seriózní práce nad simulačními modely ke společenským tématům zdravotnické informatiky jsme shrnuli ve třech přednáškách na konferenci MEDSOFT 2005:

Opravdu finish?

I když jsme přemýšlením a rozpracováváním koncepcí eHealth ve zdravotnictví v naší laboratoři strávili až příliš mnoho času, který jsme mohli věnovat něčemu produktivnějšímu, nebyl to možná zcela ztracený čas, pokud naše nápady mohou inspirovat někoho dalšího.

Problematika eHealth nesmírně perspektivní a velmi živá - bylo založeno České národní fórum pro eHealth http://www.ehealthforum.cz, které může napomoci dalšímu rozvoji eHealth v ČR a zapojení ČR do širší evropské spolupráce na tomto poli.

eHealth fórum orgranizuje pravidelné semináře k problematice eHealth, na jednom z těchto seminářů (28.5.2008) jsme naše zkušenosti a vize s registry ve zdravotnictví shrnuli v přednášce: Registry ve zdravotnictví.

Zda a jak České národní fórum pro eHealth reálně ovlivní rozvoj informačních technologií v českém zdravotnictví je otázkou.

Zatím se zdá, že (ostatně jako i v jiných oblastech státní správy) je státní informatika příliš lákavým soustem pro nejrůznější lobisty za státní zakázky pro informatické firmy a důsledkem jsou předražené a koncepčně neprovázané informační systémy.

Což se skutečně stalo…. České národní fórum pro eHealth realizaci infromatiky ve zdravotnictví výrazně neovlivnilo. Např. realizace digitálních receptů za řádově dvě stě miliónů Kč a jejich následné zrušení Úřadem pro ochranu osobních údajů. A to by se dalo zařídit jednoduše (i s ochranou osobních dat) - viz např. elektronicke_recepty.ppt.

Ale přeci jenom se něco změnilo - po dlouholetém úsilí se v dubnu 2012 konečně podařilo realizovat klíčovou součást eGovernmentu České republiky: systém základních registrů veřejné správy. Využití systému základních registrů ve zdravotnických informačních dává možnost bezpečně přenášet citlivá data - viz např. můj článek: Jak propojit informační systémy veřejné správy a nevytvořit "Velkého bratra". v Bulletinu Úřadu na ochranu osobních údajů (květen 2012) nebo moje přednáška na diskusním setkání „Vytvořme hospodární a funkční eHealth!“ pořádaném Ministerstvem zdravotnictví ČR v červnu 2012 Jak propojit zdravotnické informační systémy.

O možnostech využití základních registrů eGovernmentu ve zdravotnictví jsme také referovali na semináři MEDSOFT 2013 - viz článek ve sborníku konference Jak informatizovat zdravotnictví a nevytvořit přitom Velkého bratra a příslušnou prezentaci prezentace MEDSOFT 2013.

Problém je ale vždy v tom, že základem je formulovat koncepci eHealth c ČR, což ale závisí na politické vůli. Výhodou je, že informatizace zdravotnictví je odborný problém, nezávislý na pravo-levé orientaci, a tudíž by dlouhodobá koncepce eHealth teoreticky neměla být měněna při střídání vlád.

Bohužel, poločas přežití ministrů zdravotnictví v ČR je ale příliš krátký na to, aby se nějaká dlouhodobá koncepce mohla vzniknout a dala se prosadit proti partikulárním zájmům informatických firem.

Budoucnost kterou můžeme ovlivnit: e-Learning

Daleko jednodušší pro nás bylo a je věnovat se problematice, kterou můžeme bezprostředně ovlivnit. Tím je vytváření interaktivních výukových materiálů propojených se simulačními hrami jejímž jedním z výsledků je náš budovaný Atlas fyziologie a patofyziologie, který je součástí sítě sdílených elektronických výukových materiálů českých a slovenských lékařských fakult MEFANET. Součástí projekktu MEFANET jsou i Wikiskripta. Představte si svět, ve kterém studenti a odborníci spolupracují při tvorbě aktuálních, důvěryhodných a dynamických výukových textů. To jsou Wikisktipta :-).

Právě MEFANET je příkladem rozsáhlého informatického projektu, který pro jeho zahájení nepotřeboval přesvědčovat politiky a vládní exekutivu o jeho užitečnosti. MEFANET vznikl zdola, iniciativou lékařských fakult, které spojily síly a prostředky. U jeho začátků byla iniciativa odborníků z 1. LF UK a LF MU v Brně, ke kterým se zanedlouho přidala také Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Cílem bylo propojení platforem pro rozvoj a sdílení elektronického výukového obsahu pro výuku medicíny. Díky iniciativní podpoře tehdejšího děkana 1. lékařské fakulty Tomáše Zimy se k projektu MEFANET rychle připojily všechny další lékařské fakulty v ČR a později i v SR. Výsledkem je vytvoření dnes v Evropě zřejmě jedné z největších databází elektronických výukových materiálů v oblasti medicíny.

To velmi kontrastuje s velkými náklady, věnovanými na realizaci projektu státních maturit - kdyby se zkušenosti MEFANETu podařilo přenést i do jiných oblastí než je medicína, mohly by se využít miliardové finanční prostředky z fondů Evropské Unie alokované pro projekt „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ - viz např. má přednáška "Schola Ludus pro 21 století" pro seminář „Dejme šanci české vzdělanosti“ z roku 2010.

Bohužel tuto příležitost Nečasova, a posléze i Sobotkova vláda promrhala a miliardové prostředky EU, určené pro celonárodní projekty „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“, se nepodařilo do konce roku 2015 všechny alokovat a ČR o ně přišla.

Přece jenom mi to nedalo, a na základě dobrých zkušeností s projektem MEFANET jsem se snažil již v létě 2014 v rámci tzv. odborných komisí ČSSD přesvědčit nastupující Sobotkovu vládu, že by bylo vhodné vytvořit celonárodní projekt tvorby výukového obsahu na Internetu Celonarodni_projekt_tvorby_vyukoveho_obsahu_na_internetu - materiál pro odbornou komisi ČSSD pro Evropské otázky a pro odbornou komisi ČSSD pro školství a prezentace iniciativy Schola Ludus pro 21. stolení - materiál pro odborné komise ČSSD - na odborných komisích se tyto materiály skutečně projednaly - ale konkrétní výsledek z toho nebyl žádný (zatím?).

Smysl proto zřejmě má orientovat se skutečně jen na to, co mohu jako vysokoškolský učitel reálně ovlivnit - například další rozvoj MEFANETu a wikiskript - které se staly důležitým informačních zdrojů pro studenty medicíny v ČR a SR. A samozřejmě na také oblast mé výzkumné práce, kterou je matematické modelování lidského organismu a tvorba lékařských simulátorů - zde se nám např. podařilo implementovat velmi rozsáhlý model lidské fyziologie (5000 proměnných) (http://www.physiomodel.org), jako teoretický podklad pro lékařské simulátory, aplikační knihovny PHYSIOLIBRARY a CHEMICAL pro moderní simulační jazyk MODELICA (http://www.physiolibrary.org), za něž jsme dostali v roce 2014 a 2015 ocenění na mezinárodní úrovni (1. cena za aplikační knihovnu PHYSIOLIBRARY, 1. cena za aplikační knihovnu CHEMICAL). Tyto teoretické práce mohou mít konkrétní praktické využití v moderních lékařských simulátorech, které se využívají, obdobně jako letecké simulátory pro výcvik pilotů, pro nácvik lékařského rozhodování.

Digitální Česko a eHealth 2017

Klíčovým v eHealth je umožnit sdílení zdravotnických dat a zároveň tato data chránit. Přitom celá struktura budovaného Národního zdravotnického informačního systému nesmí být Orwelovským „velkým bratrem“. Řešením je napojení budovaného Národního zdravotnického informačního systému na dnes již plně funkční základní registry eGovernmentu.

O náš návrh, jak to udělat projevil zájem Institut pro politiku a společnost a pozval nás k účasti na mezinárodní konference Digitální Česko 2017. Spoluautory mého příspěvku na této konferenci byli informatici Odřej Felix (který jako hlavní architekt eGovernmentu řídil implementaci dnes funkčních základních registrů veřejné správy) a Jiří Borej (který jako hlavní architekt eHealth je na MZd ČR odpovědný za návrh struktury Národního zdravotnického informačního systému). Hlavní problém budování Národního zdravotnického informačního systému spatřujeme v mezioborovém porozumění informatiků, zdravotníků a legislativců, protože efektivní zdravotnický informační systém musí být užitečný pro zdravotníky a zároveň musí být podložen adekvátní legislativou. Cílem našeho vystoupení na mezinárodní konferenci Digitální Česko 2017 (text k prezentaci je zde) a na konferenci MEFANET 2017 bylo přispět k odbourávání těchto bariér.


doc. MUDr. Jiří Kofránek, CSc.

email: kofranek@gmail.com

dokumentace/ehealthulety.txt · Poslední úprava: 2017/03/23 08:38 autor: kofranek